Paměť nádraží

Stanice byla vybudována na odbočné trati Rakouské severozápadní dráhy, která spojovala Vídeň a Berlín, resp. směrem k hranicím s Pruskem. První vlak přijel do Chlumce 20. prosince 1870 při zprovoznění 67 km dlouhého úseku z Velkého Oseku na sever do Ostroměře.

Do poloviny 19. století sloužilo město Hradec Králové jako pevnost. Proto byla první železniční stanice postavena až daleko za ochranným pásmem pevnosti. Požadavky vojenské správy měly přednost. Co v té době bylo bráno jako prohra města, se později ukázalo jako výhra pro další rozvoj Hradce.

Trať přes Nymburk byla součástí spojení Vídně se Saskem a Pruskem, a původně nevedla ani přes Prahu. Vlaky z Nymburka pokračovaly do Německa přes Mladou Boleslav, od roku 1873 také přes Lysou nad Labem. Zajímavostí je, že součástí stanice je i Nymburk seřaďovací nádraží. Nachází se severně od osobní části stanice a po Ostravě je druhým nejvytíženějším seřaďovacím nádražím v Česku.

První železniční trať vedoucí přes Žďár nad Sázavou byla vybudována jako součást tzv. Rakouské severozápadní dráhy (ÖNWB). Jednalo se o trať spojující Havlíčkův Brod (tehdejší Německý Brod), která byla uvedena do provozu 3. června 1871. Spojení do Brna se Žďár nad Sázavou dočkal až roku 1905. Tehdy však nádraží stávalo jinde než dnes.

Stanice vznikla již jako součást Dráhy císaře Františka Josefa (KFJB) spojující Vídeň, České Budějovice a Plzeň. Roku 1872 byla trať prodloužené až do Chebu na hranici Německa. Provoz mezi Českými Budějovicemi do Plzně byl zahájen 1. září roku 1868.

Chrudim je lokální železniční křižovatkou. Od roku 1871 tudy vede trať z Pardubic na jih do Havlíčkova Brodu. Druhá trať, která je zaústěna do chrudimského nádraží, spojuje od roku 1899 Heřmanův Městec na západě s Borohrádkem na severovýchodě. Původní budova hlavního nádraží byla postavena v duchu klasického průmyslového stylu 19. století, typického pro rakousko-uherskou železniční architekturu.

Prostějovské místní nádraží bývalo centrálním bodem tzv. Moravské západní dráhy, která vedla z Prostějova přes Chornici do České Třebové. Ačkoli je dnes provoz na tomto nádraží poměrně malý, původní rozsáhlá nádražní budova zůstává zachovalá. V současnosti je však z velké části nevyužívaná a probíhají diskuse o jejím dalším využití.

Železniční stanice Grešlové Mýto byla otevřena v roce 1871 jako součást Rakouské severozápadní dráhy. Postavena byla již v roce 1870 jako křižovací a vodárenská stanice. Nachází se na trati, která je jednokolejná a neelektrifikovaná.

Stanice byla vybudována v rámci rozvoje železniční sítě v 19. století. Postupem času došlo k rozšíření stanice, včetně přidání kolejišť. Po 2. světové válce a během 20. století stanice hrála významnou roli při obsluze průmyslových podniků a skladů v okolí. Dnes plní funkci stanice u depa osobních vozů.