Pamětní desky

Plzeňské nádraží bylo zprovozněno roku 1862 jako součást České západní dráhy spojující Prahu s Plzní. Současná výpravní budova byla postavena v letech 1906–1907 podle návrhu architekta Rudolfa Štecha. Budova je postavena v novorenesančním a secesním slohu, přičemž secesní prvky jsou patrné zejména na štukové výzdobě a kovových detailech.

Nádraží v Mělníku bylo vybudováno jako součást Rakouské severozápadní dráhy spojující Vídeň a Berlín. Autorem standardizované podoby stanic pro celou dráhu byl architekt Carl Schlimp. 1. ledna 1874 byl s mělnickým nádražím uveden do provozu celý nový úsek trasy z Lysé do stanice Ústí nad Labem-Střekov.

Masarykovo nádraží v Praze patří mezi nejstarší nádraží u nás. Slavnostně bylo otevřeno 20. srpna 1845 jako první železniční stanice v Praze. Bylo původně postaveno jako koncová stanice Severní státní dráhy, která spojovala Vídeň, Olomouc, a Prahu. Kvůli zaústění železnice do Prahy, musely být ještě proraženy městské hradby.

Pražské hlavní nádraží je největší železniční stanice v České republice. Bylo otevřeno roku 1871 pod názvem Nádraží císaře Františka Josefa. Protože spojovalo Vídeň přes Olomouc s Prahou. Později bylo přejmenováno na Wilsonovo nádraží na počest amerického prezidenta Woodrowa Wilsona.

Železniční stanice Šatov se nachází v jihovýchodní části městyse Šatov v okrese Znojmo. 8. listopadu 1871 byla stanice otevřena pro pravidelnou přepravu. Původně malé nádraží, které spojovalo Moravu s Rakouskem, se postupem času zvětšovalo. V roce 1909 projíždělo denně stanicí již více než 40 pravidelných vlaků.

První vlak dorazil do stanice 1. května 1847, kdy byla součástí Severní dráhy císaře Ferdinanda spojující Krakov a Vídeň. S rozvojem těžkého průmyslu v regionu se nádraží stalo důležitým dopravním uzlem. Současný název „Ostrava hlavní nádraží“ nese od roku 1946.

Stanice byla otevřena 1. července 1870 jako součást trati Nezamyslice–Olomouc. Postupně se stala křižovatkou dalších tratí, například do Litovle (1886) a Chornic (1889). Původní nádražní budova z roku 1869 byla zničena na konci druhé světové války.

Železniční stanice Holubice se nachází v Jihomoravském kraji na trati Brno–Přerov, poblíž Vyškova. Stanice byla otevřena v roce 1888. V roce 2011 byla stanice Holubice spolu s dalšími stanicemi vyřazena z jízdních řádů a osobní vlaky zde přestaly zastavovat. Od roku 2025 zde opět zastavují osobní vlaky.

Nádraží v Bzenci bylo vybudováno v roce 1884 jako lokální trať z Kyjova do Moravského Písku Zde se napojovala na hlavní železniční trať. Zajímavostí je tehdejší pojmenování stanic. Název „Bzenec“ původně neslo nádraží na hlavní trati, které dnes známe jako Moravský Písek. Pro odlišení tak zdejší nádraží dostalo název Bzenec město.

První železniční stanice v Pardubicích byla postavena v roce 1845 jako součást Severní státní dráhy spojující Prahu s Olomoucí. První vlak do Pardubic přijel 20. srpna 1845. Významnou osobností spojenou s touto etapou je Jan Perner, který trať navrhl a dohlížel na její stavbu.

První nádražní budova v Kolíně byla postavena již v letech 1844–1845 pro trať z Prahy do Olomouce. S rostoucím významem Kolína jako železničního uzlu byla v roce 1871 postavena nová výpravní budova. Současná nádražní budova byla postavena v letech 1937–1940 ve funkcionalistickém stylu.

Stanice byla otevřena 1. ledna 1871 jako součást Ostravsko-frýdlantské dráhy, která spojovala Ostravu s Frýdlantem nad Ostravicí. Výstavba trati byla motivována rozvojem průmyslu v Ostravě a potřebou efektivního spojení s okolními oblastmi .

Železniční stanice Bystřice nad Pernštejnem se nachází v Kraji Vysočina. Leží na jednokolejné neelektrifikované trati číslo 256 (dříve 251), která spojuje Žďár nad Sázavou a Tišnov. Stanice byla otevřena 23. června 1905 a nachází se v nadmořské výšce 570 metrů.

Pamětní deska se nachází v budově Kounicova 26 v Brně, kde dnes sídlí Oblastní ředitelství Správy železnic. Budova má zajímavou historii a architektonický význam. K pamětní desce se dostanete od vrátnice po schodišti do druhého patra.

Brněnské hlavní nádraží bylo otevřeno v roce 1839 jako součást první železniční tratě v českých zemích, tzv. Severní dráhy císaře Ferdinanda, která spojovala Vídeň s Brnem. Současná budova pochází z let 1902–1905 a byla postavena podle ve stylu secese a historismu.

Stanice Olomouc hlavní nádraží byla otevřena v roce 1841 jako součást Severní dráhy císaře Ferdinanda, která spojovala Vídeň s Krakowem. Současná nádražní budova v Olomouci byla postavena v letech 1936–1941. Projekt této stavby vytvořil architekt Antonín Parkmann.

​Železniční stanice České Budějovice je hlavním železničním uzlem v Jihočeském kraji a patří mezi nejvýznamnější dopravní body v naší vlasti. Současná staniční budova byla postavena v roce 1908 ve stylu neorenesance. Nahradila původní stanici z roku 1868.

Současná nádražní budova v Kralupech nad Vltavou je výsledkem přestavby celého zdejšího železničního uzlu a pochází z roku 1986. Pamětní deska na padlé železničáře je venku z boku u východu z nádraží.

Břeclav je první železniční stanice na českém území, kam přijel parní vlak. Pamětní deska na padlé železničáře se nachází uvnitř v hale nádraží a to u východu z nádraží ven.

Paměť nádraží je projekt k 80. výročí osvobození naší vlasti dokumentující pamětní desky připomínající padlé železničáře. V tomto příspěvku je vyfocena a popsána pamětní deska na nádraží v Chocni.

Železniční stanice Ostrožská Nová Ves se nachází ve Zlínském kraji na trati č. 340 (Brno – Uherské Hradiště – Veselí nad Moravou). Stanice je obsluhována jihomoravskou linkou S6, která zajišťuje spojení mezi Brnem, Uherským Hradištěm a Veselím nad Moravou.

Na vršovickém nádraží bylo v květnu 1945 zřízeno povstalecké velitelství. Přímo na nádraží se rovněž přestavovali vagóny na improvizované obrněné vlaky. Na vagony a lokomotivy se dodatečně přidávaly plechové pláty pro jejich lepší ochranu.

Stručná výpis příspěvku: Paměť nádraží je projekt k 80.výročí osvobození naši vlasti dokumentující pamětní desky připomínající padlé železničáře. V tomto příspěvku je vyfocena a popsána pamětní deska na nádraží v Česká Třebové.