Praha-Florenc - pamětní deska - Paměť nádraží

Přidej
komentář

Železniční uzel Paha-Florenc

Oblast Florence se nacházela za hradbami města a šlo o nízko položené, často zaplavované území v blízkosti Vltavy a Rokytky. V průběhu 17. a 18. století zde fungovalo vojenské cvičiště a špitál. První obytné domy zde obývala chudina a drobní řemeslníci. Zásadní změna nastala v 19. století, kdy se Florenc stala součástí rychle se rozvíjejícího průmyslového Karlína. Vznikaly zde továrny, sklady, jatka, mlýny a překladiště zboží mezi silniční, železniční a říční dopravou. Blízkost Masarykova nádraží (otevřeného roku 1845) výrazně proměnila charakter oblasti. Objevily se kolejové vlečky, triangly a rozsáhlé technické železniční zázemí. Území bylo silně zatíženo hlukem, kouřem a intenzivní železniční dopravou.

Na přelomu 19. a 20. století se Florenc vyvinula v poněkud chaotický uzel nákladní dopravy, kde obytná zástavba hrála spíše druhořadou roli. Nevzniklo zde žádné náměstí ani reprezentativní architektura, převažovaly dílny a dílenské dvory a bez plánů vzniklé cesty.

Florenc za války

Již před druhou světovou válkou byla Florenc výrazně průmyslovou a dopravní oblastí v těsném sousedství Masarykova nádraží, s hustou sítí železničních vleček, skladů a překladišť, napojených také na říční dopravu po Vltavě. Během protektorátu se proto stala důležitým logistickým zázemím pro německou armádu a válečný průmysl. V okolí Florence a Karlína fungovaly továrny zapojené do zbrojní výroby, sklady pohonných hmot a materiálu i železniční zařízení důležitá pro přesuny vojsk a techniky. Železnice v této oblasti byla klíčová pro zásobování, a proto patřila mezi prioritní cíle spojeneckých náletů.

V důsledku válečných událostí byla Florenc a její okolí značně poškozena, což urychlilo plány na demolici starých skladů, domů a dílen. Tyto změny otevřely cestu k nové dopravní koncepci území a nepřímo vedly ke vzniku centrálního autobusového nádraží v následujících desetiletích.

Květnové povstání

V květnu 1945 se oblast Florence a Karlína stala dějištěm bojů Pražského povstání. Železniční zařízení a komunikace měly strategický význam pro obě strany, docházelo zde k přestřelkám i ke stavbě improvizovaných barikád v širším okolí.

Železniční zaměstnanec Josef Bouček padl v boji za osvobození na Florenci dne 6. května 1945. Narodil se 11. března 1904 ve Velkém Chlumci a již před válkou pracoval u Československých státních drah. Během Pražského povstání se aktivně zapojil do bojů. Dne 6. května se pokusil projít pro posily přes prostor dnešního dolního autobusového nádraží Florenc, kde byl zasažen kulometnou střelou z pozice umístěné na železniční trati. Pohřben byl 13. května 1945 ve Staré Boleslavi.

Kde je pamětní deska

Pamětní deska připomínající padlého železničáře se nachází na domě na dolním autobusovém nádraží. Jděte po vyznačené cestě a po přechodech silnici z autobusového nádraží Florenc pod viaduktem na parkoviště dolního nádraží.