Nejčtenější články

Stanice Olomouc hlavní nádraží byla otevřena v roce 1841 jako součást Severní dráhy císaře Ferdinanda, která spojovala Vídeň s Krakowem. Současná nádražní budova v Olomouci byla postavena v letech 1936–1941. Projekt této stavby vytvořil architekt Antonín Parkmann.

Plzeňské nádraží bylo zprovozněno roku 1862 jako součást České západní dráhy spojující Prahu s Plzní. Současná výpravní budova byla postavena v letech 1906–1907 podle návrhu architekta Rudolfa Štecha. Budova je postavena v novorenesančním a secesním slohu, přičemž secesní prvky jsou patrné zejména na štukové výzdobě a kovových detailech.

Praha-Smíchov je jedna z významných železničních stanic v Praze. Nachází se v pražské čtvrti Smíchov, je napojena na stanici pražského metra Smíchovské nádraží, před nádražní budovou se nacházejí tramvajové zastávky a autobusové terminály pražské integrované dopravy s dopravním spojením do blízkých městských čtvrtí a mimo Prahu.

Brněnské hlavní nádraží bylo otevřeno v roce 1839 jako součást první železniční tratě v českých zemích, tzv. Severní dráhy císaře Ferdinanda, která spojovala Vídeň s Brnem. Současná budova pochází z let 1902–1905 a byla postavena podle ve stylu secese a historismu.

Praha-Vysočany je železniční stanice na tratích Praha–Turnov a Praha – Lysá nad Labem – Kolín. Nádraží se nachází na území pražské čtvrti Vysočany v městské části Praha 9, poblíž stanice metra Vysočanská a tramvajové zastávky Nádraží Vysočany na Sokolovské ulici.

Břeclav je první železniční stanice na českém území, kam přijel parní vlak. Pamětní deska na padlé železničáře se nachází uvnitř v hale nádraží a to u východu z nádraží ven.

Současná nádražní budova v Kralupech nad Vltavou je výsledkem přestavby celého zdejšího železničního uzlu a pochází z roku 1986. Pamětní deska na padlé železničáře je venku z boku u východu z nádraží.

Do poloviny 19. století sloužilo město Hradec Králové jako pevnost. Proto byla první železniční stanice postavena až daleko za ochranným pásmem pevnosti. Požadavky vojenské správy měly přednost. Co v té době bylo bráno jako prohra města, se později ukázalo jako výhra pro další rozvoj Hradce.

První vlak dorazil do stanice 1. května 1847, kdy byla součástí Severní dráhy císaře Ferdinanda spojující Krakov a Vídeň. S rozvojem těžkého průmyslu v regionu se nádraží stalo důležitým dopravním uzlem. Současný název „Ostrava hlavní nádraží“ nese od roku 1946.

Stanice vznikla již jako součást Dráhy císaře Františka Josefa (KFJB) spojující Vídeň, České Budějovice a Plzeň. Roku 1872 byla trať prodloužené až do Chebu na hranici Německa. Provoz mezi Českými Budějovicemi do Plzně byl zahájen 1. září roku 1868.

První železniční trať vedoucí přes Žďár nad Sázavou byla vybudována jako součást tzv. Rakouské severozápadní dráhy (ÖNWB). Jednalo se o trať spojující Havlíčkův Brod (tehdejší Německý Brod), která byla uvedena do provozu 3. června 1871. Spojení do Brna se Žďár nad Sázavou dočkal až roku 1905. Tehdy však nádraží stávalo jinde než dnes.

Nádraží Praha-Libeň patří mezi nejdůležitější železniční dopravní uzly v Česku. Kromě osobních vlaků tu hrají velkou roli zejména ty nákladní, kterým je k dispozici seřazovací nádraží.

Paměť nádraží je projekt k 80. výročí osvobození naší vlasti dokumentující pamětní desky připomínající padlé železničáře. V tomto příspěvku je vyfocena a popsána pamětní deska na nádraží v Chocni.

Pamětní deska připomínající padlého železničáře se na nádraží v Ústí nad Orlicí nachází na historické cihlové budově. Železniční trať zde prochází od roku 1845, ale nádraží vzniklo až později, v roce 1874, kdy byla postavena odbočná trať na Letohrad, Lichkov a Hanušovice.

Stanice byla vybudována na odbočné trati Rakouské severozápadní dráhy, která spojovala Vídeň a Berlín, resp. směrem k hranicím s Pruskem. První vlak přijel do Chlumce 20. prosince 1870 při zprovoznění 67 km dlouhého úseku z Velkého Oseku na sever do Ostroměře.

Železniční stanice Šatov se nachází v jihovýchodní části městyse Šatov v okrese Znojmo. 8. listopadu 1871 byla stanice otevřena pro pravidelnou přepravu. Původně malé nádraží, které spojovalo Moravu s Rakouskem, se postupem času zvětšovalo. V roce 1909 projíždělo denně stanicí již více než 40 pravidelných vlaků.

Nádraží v Silůvkách leží na jednokolejné regionální trati z Brna na jih Moravy do Hrušovan nad Jevišovkou. Ačkoliv je dnes provoz na trati čistě regionální, při svém dokončení, zde jezdily rychlíky z Vídně do Prahy, Děčína a dále na sever do německých měst.

​Železniční stanice České Budějovice je hlavním železničním uzlem v Jihočeském kraji a patří mezi nejvýznamnější dopravní body v naší vlasti. Současná staniční budova byla postavena v roce 1908 ve stylu neorenesance. Nahradila původní stanici z roku 1868.

První nádražní budova v Kolíně byla postavena již v letech 1844–1845 pro trať z Prahy do Olomouce. S rostoucím významem Kolína jako železničního uzlu byla v roce 1871 postavena nová výpravní budova. Současná nádražní budova byla postavena v letech 1937–1940 ve funkcionalistickém stylu.

Pražské hlavní nádraží je největší železniční stanice v České republice. Bylo otevřeno roku 1871 pod názvem Nádraží císaře Františka Josefa. Protože spojovalo Vídeň přes Olomouc s Prahou. Později bylo přejmenováno na Wilsonovo nádraží na počest amerického prezidenta Woodrowa Wilsona.

Masarykovo nádraží v Praze patří mezi nejstarší nádraží u nás. Slavnostně bylo otevřeno 20. srpna 1845 jako první železniční stanice v Praze. Bylo původně postaveno jako koncová stanice Severní státní dráhy, která spojovala Vídeň, Olomouc, a Prahu. Kvůli zaústění železnice do Prahy, musely být ještě proraženy městské hradby.

Stručná výpis příspěvku: Paměť nádraží je projekt k 80.výročí osvobození naši vlasti dokumentující pamětní desky připomínající padlé železničáře. V tomto příspěvku je vyfocena a popsána pamětní deska na nádraží v Česká Třebové.

Nádraží v Moravských Bránicích leží na jednokolejné železniční trati z Brna na jih Moravy do Hrušovan nad Jevišovkou. Ačkoliv je dnes provoz na trati čistě regionální, při svém dokončení zde jezdily rychlíky z Vídně do Prahy, Děčína a dále na sever do německých měst. Jednalo se totiž o konkurenční spojení vůči tomu, které vedlo přes Břeclav.

Berounské nádraží bylo otevřeno v roce 1862. Současná odjezdová hala byla dokončená roku 1972 a cestující si ji pamatují díky své výzdobě. Nejzajímavější je okenní vitráž nad vstupem od Jiřího Kovaříka, který byl českým představitelem magického realismu.

První železniční stanice v Pardubicích byla postavena v roce 1845 jako součást Severní státní dráhy spojující Prahu s Olomoucí. První vlak do Pardubic přijel 20. srpna 1845. Významnou osobností spojenou s touto etapou je Jan Perner, který trať navrhl a dohlížel na její stavbu.

Pamětní deska se nachází v budově Kounicova 26 v Brně, kde dnes sídlí Oblastní ředitelství Správy železnic. Budova má zajímavou historii a architektonický význam. K pamětní desce se dostanete od vrátnice po schodišti do druhého patra.

Stanice byla otevřena 1. ledna 1871 jako součást Ostravsko-frýdlantské dráhy, která spojovala Ostravu s Frýdlantem nad Ostravicí. Výstavba trati byla motivována rozvojem průmyslu v Ostravě a potřebou efektivního spojení s okolními oblastmi .

Trať přes Nymburk byla součástí spojení Vídně se Saskem a Pruskem, a původně nevedla ani přes Prahu. Vlaky z Nymburka pokračovaly do Německa přes Mladou Boleslav, od roku 1873 také přes Lysou nad Labem. Zajímavostí je, že součástí stanice je i Nymburk seřaďovací nádraží. Nachází se severně od osobní části stanice a po Ostravě je druhým nejvytíženějším seřaďovacím nádražím v Česku.

První železnice do Přerova byla zprovozněna roku 1841 jako součást Severní dráhy císaře Ferdinanda, která spojovala Vídeň s Krakovem přes Brno, Přerov a Ostravu. Roku 1871 byla zprovozněna také trať směrem na Ostravu a Hranice, což významně posílilo dopravní důležitost města.

Prostějovské místní nádraží bývalo centrálním bodem tzv. Moravské západní dráhy, která vedla z Prostějova přes Chornici do České Třebové. Ačkoli je dnes provoz na tomto nádraží poměrně malý, původní rozsáhlá nádražní budova zůstává zachovalá. V současnosti je však z velké části nevyužívaná a probíhají diskuse o jejím dalším využití.

Stanice byla vybudována jako součást Rakouské severozápadní dráhy spojující Vídeň a Berlín. První vlak přijel 4. října 1873 při zprovoznění trati z Nymburka. Dráha následně pokračovala přes Mělník do Ústí nad Labem, přičemž tato část byla dokončena a zprovozněna 1. ledna 1874.

Na vršovickém nádraží bylo v květnu 1945 zřízeno povstalecké velitelství. Přímo na nádraží se rovněž přestavovali vagóny na improvizované obrněné vlaky. Na vagony a lokomotivy se dodatečně přidávaly plechové pláty pro jejich lepší ochranu.

Železniční stanice Holubice se nachází v Jihomoravském kraji na trati Brno–Přerov, poblíž Vyškova. Stanice byla otevřena v roce 1888. V roce 2011 byla stanice Holubice spolu s dalšími stanicemi vyřazena z jízdních řádů a osobní vlaky zde přestaly zastavovat. Od roku 2025 zde opět zastavují osobní vlaky.

Železniční stanice Bystřice nad Pernštejnem se nachází v Kraji Vysočina. Leží na jednokolejné neelektrifikované trati číslo 256 (dříve 251), která spojuje Žďár nad Sázavou a Tišnov. Stanice byla otevřena 23. června 1905 a nachází se v nadmořské výšce 570 metrů.

Moravský Písek v Jihomoravském kraji má menší nádraží. Nádraží bylo otevřeno v roce 1884 jako součást trati Rakouské společnosti státní dráhy (StEG), na trati z Břeclavi do Přerova. Pamětní deska je pod střechou nádražní verandy, směrem ke kolejišti.

Nádraží v Bzenci bylo vybudováno v roce 1884 jako lokální trať z Kyjova do Moravského Písku Zde se napojovala na hlavní železniční trať. Zajímavostí je tehdejší pojmenování stanic. Název „Bzenec“ původně neslo nádraží na hlavní trati, které dnes známe jako Moravský Písek. Pro odlišení tak zdejší nádraží dostalo název Bzenec město.

Stanice byla vybudována v rámci rozvoje železniční sítě v 19. století. Postupem času došlo k rozšíření stanice, včetně přidání kolejišť. Po 2. světové válce a během 20. století stanice hrála významnou roli při obsluze průmyslových podniků a skladů v okolí. Dnes plní funkci stanice u depa osobních vozů.

Stanice byla otevřena 1. července 1870 jako součást trati Nezamyslice–Olomouc. Postupně se stala křižovatkou dalších tratí, například do Litovle (1886) a Chornic (1889). Původní nádražní budova z roku 1869 byla zničena na konci druhé světové války.

Nádraží v Mělníku bylo vybudováno jako součást Rakouské severozápadní dráhy spojující Vídeň a Berlín. Autorem standardizované podoby stanic pro celou dráhu byl architekt Carl Schlimp. 1. ledna 1874 byl s mělnickým nádražím uveden do provozu celý nový úsek trasy z Lysé do stanice Ústí nad Labem-Střekov.

Nádraží ve Slavkově u Brna leží na Vlárské dráze. Ta byla součástí velkého plánu Českomoravské transverzální dráhy (BMTB), která měla propojit již existující železnice v ose od západu na východ, od západních Čech až po Trenčianskou Teplou. Celý projekt byl završen roku 1888 prodloužením Vlárské dráhy na Slovensko.

Železniční stanice Ostrožská Nová Ves se nachází ve Zlínském kraji na trati č. 340 (Brno – Uherské Hradiště – Veselí nad Moravou). Stanice je obsluhována jihomoravskou linkou S6, která zajišťuje spojení mezi Brnem, Uherským Hradištěm a Veselím nad Moravou.

Zajímavostí, které si jistě všimne každý, kdo tu vystupuje či čeká na vlak, a také mnozí z těch, kteří přes brněnské Chrlice projíždějí, je „perníková chaloupka“ s postavami, která se nachází za plotem v parku vedle výpravní budovy. Tato „chaloupka“ vznikla u příležitosti desátého všesokolského sletu v roce 1938.

Železniční stanice Grešlové Mýto byla otevřena v roce 1871 jako součást Rakouské severozápadní dráhy. Postavena byla již v roce 1870 jako křižovací a vodárenská stanice. Nachází se na trati, která je jednokolejná a neelektrifikovaná.

Pamětní deska na jihlavském nádraží byla jednou z těch, které jsem nemohl najít. Na nádraží v Jihlavě jsem byl už několikrát, věděl jsem, jak pamětní deska vypadá, ale přesto jsem nádraží prošel dvakrát a nic. Nakonec jsem požádal o pomoc paní pokladní. Pamětní deska je umístěna u východu na nástupiště, ale na boční stěně a nahoře u stropu.

Nádraží v Sokolnicích-Telnicích bylo vybudováno jako navazující spojení do Ostravy a Krakova. Provoz byl zahájen 30. srpna 1869. Samotná nádražní budova je však novějšího data. Byla postavena v letech 1916–1917 za válečných let, a to s pracovním nasazením ruských a italských válečných zajatců.

Stanice byla otevřena dne 25. července 1875 a to v souvislosti se slavnostním otevřením choceňsko-broumovské dráhy. V roce 1911 započala první rozsáhlá přestavba nádražní budovy. Další modernizace výpravní budovy proběhla v letech 2016 až 2017.

Chrudim je lokální železniční křižovatkou. Od roku 1871 tudy vede trať z Pardubic na jih do Havlíčkova Brodu. Druhá trať, která je zaústěna do chrudimského nádraží, spojuje od roku 1899 Heřmanův Městec na západě s Borohrádkem na severovýchodě. Původní budova hlavního nádraží byla postavena v duchu klasického průmyslového stylu 19. století, typického pro rakousko-uherskou železniční architekturu.