• Provoz na úseku mezi Břeclaví a Starým Městem byl zahájen 1. května 1841 a spojení směrem na Přerov bylo otevřeno 1. září téhož roku. Přestože se nádraží nacházelo na území Starého Města, neslo původně název Uherské Hradiště. To souviselo s významem nedalekého okresního města. Pro obyvatele Starého Města to však nebylo příliš příjemné a postupně usilovali o změnu názvu stanice. Což se stalo až roku 1955, kdy od roce 1949 nesla stanice název Staré Město – Velehrad.

  • Nádraží v Hulíně

    Stanice vznikla roku 1841 na dráze, která spojovala Vídeň a Krakov. Nádraží bylo původně určeno pro město Kroměříž, které leží zhruba pět kilometrů odsud. Aby se předešlo požárům od odlétajících jisker z parních lokomotiv, byla trať vybudována mimo zástavbu, za řekou Rusavou.

    11. 7. 2025 | 0 comments on Hulín | 563 |
  • Nádraží Bystřice nad Pernštejnem

    Železniční stanice Bystřice nad Pernštejnem se nachází v Kraji Vysočina. Leží na jednokolejné neelektrifikované trati číslo 256 (dříve 251), která spojuje Žďár nad Sázavou a Tišnov. Stanice byla otevřena 23. června 1905 a nachází se v nadmořské výšce 570 metrů.

  • Pamětní deska na nádraží v Chocni

    Paměť nádraží je projekt k 80. výročí osvobození naší vlasti dokumentující pamětní desky připomínající padlé železničáře. V tomto příspěvku je vyfocena a popsána pamětní deska na nádraží v Chocni.

    20. 4. 2025 | 0 comments on Choceň | 556 |
  • Nové nádraží ve Vsetíně

    Nádraží ve Vsetíně mělo nejen dopravní, ale i strategický význam. Za 1.republiky byla stávající trať prodloužena do Horní Lidče. Odtud pak vedlo další prodloužení do slovenského Púchova, které bylo slavnostně otevřeno 2. května 1937. Tím vzniklo významné železniční spojení Moravy a Slovenska, které je využíváno dodnes.

    19. 7. 2025 | 0 comments on Vsetín | 555 |
  • Stará Paka je železniční stanice v severní části stejnojmenné obce v okrese Jičín v Královéhradeckém kraji. Leží na neelektrifikovaných tratích Pardubice–Liberec, Chlumec nad Cidlinou – Trutnov a Mladá Boleslav – Stará Paka.

    10. 8. 2026 | 0 comments on Stará Paka | 554 |
  • Třešť je železniční stanice v severní části města Třešť v okrese Jihlava v Kraji Vysočina nedaleko soustavy rybníků na Třešťském potoce. Leží na jednokolejné neelektrizované trati Kostelec u Jihlavy – Slavonice.

    8. 8. 2026 | 0 comments on Třešť | 551 |
  • Nádraží Brno-Horní Heršpice

    Stanice byla vybudována v rámci rozvoje železniční sítě v 19. století. Postupem času došlo k rozšíření stanice, včetně přidání kolejišť. Po 2. světové válce a během 20. století stanice hrála významnou roli při obsluze průmyslových podniků a skladů v okolí. Dnes plní funkci stanice u depa osobních vozů.

  • Telč je železniční stanice ve východní části města Telč v okrese Jihlava v Kraji Vysočina nedaleko soustavy rybníků na Telčském potoce. Leží na jednokolejné trati Kostelec u Jihlavy – Slavonice.

    8. 8. 2026 | 0 comments on Telč | 540 |
  • Nádraží v Mělníku

    Nádraží v Mělníku bylo vybudováno jako součást Rakouské severozápadní dráhy spojující Vídeň a Berlín. Autorem standardizované podoby stanic pro celou dráhu byl architekt Carl Schlimp. 1. ledna 1874 byl s mělnickým nádražím uveden do provozu celý nový úsek trasy z Lysé do stanice Ústí nad Labem-Střekov.

    6. 5. 2025 | 0 comments on Mělník | 539 |
  • Staniční budova Grešlové Mýto

    Železniční stanice Grešlové Mýto byla otevřena v roce 1871 jako součást Rakouské severozápadní dráhy. Postavena byla již v roce 1870 jako křižovací a vodárenská stanice. Nachází se na trati, která je jednokolejná a neelektrifikovaná.

    9. 5. 2025 | 0 comments on Grešlové Mýto | 535 |
  • Ostrožská Nová Ves

    Železniční stanice Ostrožská Nová Ves se nachází ve Zlínském kraji na trati č. 340 (Brno – Uherské Hradiště – Veselí nad Moravou). Stanice je obsluhována jihomoravskou linkou S6, která zajišťuje spojení mezi Brnem, Uherským Hradištěm a Veselím nad Moravou.

  • Chotěboř je železniční stanice v jihovýchodní části stejnojmenného města v okrese Havlíčkův Brod v Kraji Vysočina. Leží na jednokolejné neelektrizované trati Pardubice – Havlíčkův Brod.

    14. 7. 2026 | 0 comments on Chotěboř | 533 |
  • Chotětov je železniční stanice ve východní části stejnojmenného městyse v okrese Mladá Boleslav ve Středočeském kraji poblíž řeky Jizery. Leží na neelektrizované trati Praha–Turnov.

    14. 7. 2026 | 0 comments on Chotětov | 525 |
  • Nádraží Holubice v Jihomoravském kraji

    Železniční stanice Holubice se nachází v Jihomoravském kraji na trati Brno–Přerov, poblíž Vyškova. Stanice byla otevřena v roce 1888. V roce 2011 byla stanice Holubice spolu s dalšími stanicemi vyřazena z jízdních řádů a osobní vlaky zde přestaly zastavovat. Od roku 2025 zde opět zastavují osobní vlaky.

    4. 5. 2025 | 0 comments on Holubice | 523 |
  • Nádraží v Jihlavě

    Pamětní deska na jihlavském nádraží byla jednou z těch, které jsem nemohl najít. Na nádraží v Jihlavě jsem byl už několikrát, věděl jsem, jak pamětní deska vypadá, ale přesto jsem nádraží prošel dvakrát a nic. Nakonec jsem požádal o pomoc paní pokladní. Pamětní deska je umístěna u východu na nástupiště, ale na boční stěně a nahoře u stropu.

    31. 5. 2025 | 0 comments on Jihlava | 521 |
  • Umístění pamětní desky na nádraží v Kralupech nad Vltavou

    Současná nádražní budova v Kralupech nad Vltavou je výsledkem přestavby celého zdejšího železničního uzlu a pochází z roku 1986. Pamětní deska na padlé železničáře je venku z boku u východu z nádraží.

  • Letohrad je železniční stanice ve východní části města Letohrad v okrese Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji nedaleko řeky Tichá Orlice. Leží na jednokolejných tratích Týniště nad Orlicí – Letohrad a Ústí nad Orlicí – Lichkov.

    12. 7. 2026 | 0 comments on Letohrad | 506 |
  • Nádražím Železný Brod prochází železniční trať Pardubice–Liberec, která se vine podél řeky Jizery, a současně zde začíná trať Železný Brod–Tanvald, vedoucí údolím řeky Kamenice. Zajímavostí je zhruba tříkilometrový souběh obou tratí od soutoku obou řek. Nádraží bylo otevřeno 1. prosince 1858. Rozšíření se stanice dočkala v roce 1875, kdy odtud začaly vyjíždět vlaky po nově dokončené trati do Tanvaldu.

    8. 11. 2025 | 0 comments on Železný Brod | 500 |
  • Pamětní deska na počest padlých železničářů je na nádraží v Poděbradech umístěna na boční stěně hlavního vsupu. Symbolicky naproti ní, u vstupu do budovy, se nachází žulový reliéf státního znaku ČSR od profesora Karla Štipla.

    23. 7. 2025 | 0 comments on Poděbrady | 499 |
  • Nádraží Bakov nad Jizerou s pamětní desku na Viléma Ortlíka

    Původní nádraží Bakov nad Jizerou se nacházelo severněji. Když však byla roku 1867 do stávající tratě zaústěna také Česká severní dráha (BNB), bylo nutné v místě styku obou tratí vybudovat nové, větší nádraží, včetně zázemí pro zbrojení lokomotiv. Dvoupodlažní výpravní budova měla prvky romantické architektury podle plánů inženýra Josefa Pavlovského. V 50. letech minulého století byla postavena boční přístavba (zřejmě již zrušená hospoda) a později byla budova zvýšena o podkrovní byty. Zajímavostí nádraží je na protější straně kolejiště odkryté geologické vrstvy, které ukazují krásné vrstvení sedimentů nad sebou.

    20. 12. 2025 | 0 comments on Bakov nad Jizerou | 494 |
  • Nádraží v Bzenci

    Nádraží v Bzenci bylo vybudováno v roce 1884 jako lokální trať z Kyjova do Moravského Písku Zde se napojovala na hlavní železniční trať. Zajímavostí je tehdejší pojmenování stanic. Název „Bzenec“ původně neslo nádraží na hlavní trati, které dnes známe jako Moravský Písek. Pro odlišení tak zdejší nádraží dostalo název Bzenec město.

    4. 5. 2025 | 0 comments on Bzenec | 488 |
  • Nádraží v Chrudimi

    Chrudim je lokální železniční křižovatkou. Od roku 1871 tudy vede trať z Pardubic na jih do Havlíčkova Brodu. Druhá trať, která je zaústěna do chrudimského nádraží, spojuje od roku 1899 Heřmanův Městec na západě s Borohrádkem na severovýchodě. Původní budova hlavního nádraží byla postavena v duchu klasického průmyslového stylu 19. století, typického pro rakousko-uherskou železniční architekturu.

    9. 5. 2025 | 0 comments on Chrudim | 481 |
  • Újezdec u Luhačovic je železniční stanice nacházející se v Uherském Brodě-Újezdci. Původní název je odvozen z doby, kdy byl Újezdec samostatnou obcí (do roku 1976); nyní je Újezdec částí města Uherský Brod. Stanice leží na Vlárské dráze, v jízdním řádu je uvedena na trati 341 Staré Město u Uh. Hradiště – Vlárský průsmyk a je přestupní stanicí na trať do Luhačovic.

  • Významný impuls pro rozvoj města znamenala roku 1885 zavedená železnice, která Tišnov spojila s Brnem. O dvacet let později byla postavena navazující lokální trať přes Nedvědice do Žďáru nad Sázavou a v roce 1953 byla dokončena přes Tišnov nová dvojkolejná trať Brno – Havlíčkův Brod.

    26. 10. 2025 | 0 comments on Tišnov | 478 |
  • Nádraží v Šatově

    Železniční stanice Šatov se nachází v jihovýchodní části městyse Šatov v okrese Znojmo. 8. listopadu 1871 byla stanice otevřena pro pravidelnou přepravu. Původně malé nádraží, které spojovalo Moravu s Rakouskem, se postupem času zvětšovalo. V roce 1909 projíždělo denně stanicí již více než 40 pravidelných vlaků.

    5. 5. 2025 | 0 comments on Šatov | 475 |
  • Čáslav je železniční stanice ve východní části stejnojmenného města v okrese Kutná Hora ve Středočeském kraji.

    30. 6. 2026 | 0 comments on Čáslav | 472 |
  • Oblast dnešního autobusového nádraží a jeho okolí byla před válkou průmyslovou zónou s hustou sítí železničních tratí, vleček a spojek, a jako taková představovala důležitý železniční dopravní uzel. Právě proto se v květnu 1945 oblast Florence a Karlína stala jedním z dějišť bojů Pražského povstání. Železniční zařízení i přilehlé komunikace měly strategický význam pro obě strany konfliktu, což vedlo k přestřelkám i ke stavbě barikád.

    1. 2. 2026 | 0 comments on Praha-Florenc | 470 |
  • Turnov - pohled na stanici, zdroj Wikimedia Commons

    Nádraží v Turnově je významný železniční uzel Libereckého kraje.

    9. 7. 2026 | 0 comments on Turnov | 469 |
  • Nádraží v České Skalici se stalo součástí jedné z největších bitev na českém území. Bitva u České Skalice (28. června 1866) patří k nejdramatičtějším střetům prusko-rakouské války roku 1866. Odehrála se 28. června, tedy den po bitvě u Náchoda. Pruské jednotky pokračovaly ve svém postupu směrem k České Skalici, zatímco rakouské jednotky císařské armády zaujaly nevýhodné postavení s rozvodněnou řekou Úpou v zádech (!). My jsme ale na nádraží v České skalici zavítali kvůli pamětní desce na oběť 2. světové války.

    19. 2. 2026 | 0 comments on Česká Skalice | 457 |
  • Když roku 1899 byla do Moravan dovedena trať Místní dráhy Chrudimsko-holické, spojující Chrudim přes Moravany s Holicemi a Borohrádkem, vznikl z Moravan železniční uzel. Zřejmě někdy v této době zde vznikla i železniční lávka nad kolejištěm, která sehrála tragickou úlohu v závěru druhé světové války. Lávka dlouhá léta sloužila k tomu, aby se cestující mohli bezpečně dostávat z jedné strany nádraží, kde stojí vlaky na Chrudim, přes koleje hlavní tratě z Olomouce do Prahy na druhou stranu, odkud jezdí vlaky do Holic a Borohrádku.

    17. 2. 2026 | 0 comments on Moravany | 452 |
  • Nádraží v Jaroměři po rekonstrukci, zdroj Správa železnic

    Jaroměř je železniční stanice v Jaroměři, městě s přibližně 12 tisíci obyvateli v okrese Náchod v Královéhradeckém kraji. V roce 2025 byla dokončena celková rekonstrukce stanice.

    30. 6. 2026 | 0 comments on Jaroměř | 449 |
  • Na tomto malém nádraží jsou dvě pamětní desky připomínající hrdiny z druhé světové války. Železničáře a účastníka domácího odboje a letce RAF, který padl nad mořem. Cesta do Náměště vede po jednokolejné trati bez trolejového vedení. Nádraží se nachází na kopci nad městem; v údolí pod ním protéká řeka Oslava a na protějším svahu je vidět zámek.

  • Pitín - pohled na zastávku

    Pitín zastávka je železniční zastávka v západní části obce Pitín v okrese Uherské Hradiště v rámci Vlárské dráhy. Tato stanice byla uvedena do provozu v roce 1912.

    30. 6. 2026 | 0 comments on Pitín zastávka | 422 |
  • Vlakové nádraží Velké Meziříčí

    Velké Meziříčí je železniční stanice v jihozápadní části města Velké Meziříčí na Vysočině, nedaleko říčky Balinky. Nádraží leží na jednokolejné neelektrizované trati Křižanov–Studenec. Původní trať vedla od jihu ze Studence a končila nedaleko na dnešní zastávce Velké Meziříčí zast. Současné nádraží vzniklo až v souvislosti s vybudováním nového železničního spojení na sever do Křižanova. Tato trať byla dokončena v roce 1953, a proto je staniční budova postavena ve funkcionalistickém stylu.

  • Na nádražní budově v Kroměříži je umístěna pamětní deska obětem nacistické okupace z řad železničních zaměstnanců. Tato deska připomíná tři zaměstnance dráhy, kteří padli či byli zavražděni během války (popraven či vězněním), a čtvrtého, který padl během osvobozovacích bojů.

    7. 1. 2026 | 0 comments on Kroměříž | 405 |
  • Pamětní deska na nádraží ve Veselí nad Moravou

    Železniční stanice ve Veselí nad Moravou leží na trati spojující Brno, Uherské Hradiště a Slovensko - odbočuje zde trať na Nové Mesto nad Váhom. Stanice sloužila zemědělské i průmyslové dopravě a význam měla také pro přepravu lignitu, který se v regionu dříve těžil. Díky poloze blízko hranic získalo nádraží strategický význam během druhé světové války a kvůli svému významu se stala cílem odboje i spojeneckých náletů na konci války. V regionu rovněž působily odbojové skupiny napojené na železničáře, kteří se podíleli na sabotážích a předávání informací.

  • Pohled na nádraží ve Studenci, zdroj Wikimedia Commons

    Studenec je železniční stanice v okrese Třebíč, vzdálené přibližně dva kilometry severně od obce Studenec v Kraji Vysočina nedaleko Okareckého potoka. Leží na jednokolejných neelektrifikovaných tratích Brno–Jihlava a Křižanov–Studenec.

    12. 2. 2026 | 0 comments on Studenec | 391 |
  • První vlak přijel do tehdejšího Německého Brodu (dnešní Havlíčkův Brod) 22. prosince 1870, a to z Kolína. Od té doby vede přes Brod významná železniční spojnice, která propojila Čechy s Moravou, a současně tento okamžik znamenal zásadní rozvoj města. Tehdy se město jmenovalo Německý Brod (název se změnil až po roce 1945). Postupně se napojily další tratě, např. směrem na Hlinsko a dál na Pardubice, či na Humpolec.

  • Nádraží v Bělé pod Bezdězem leží na trati z Kolína do Rumburku a propojuje střední Čechy se severem republiky. Podobně jako na jiných místech i zdejší nádraží leží na okraji města, kde rozvětvené kolejiště a navazující železniční vlečky kdysi sloužily okolním továrnám a průmyslu. Dnes je nádraží v Bělé pod Bezdězem ve velmi špatném stavu.

  • Pamětní deska na padlé železničáře z dubna 1945 na dolním nádraží v Brně

    Brněnské Dolní nádraží, označované podle svého původu dle trati jako rosické nádraží, je v provozu od 2. ledna 1856. Původně šlo o koncovou stanici Brněnsko-rosické dráhy, která dopravovala do Brna uhlí z dolů. V areálu dolního nádraží jsou dvě pamětní desky. Tato druhá připomíná padlé železničáře z dubna 1945.

  • Brno dolní nádraží

    Brněnské Dolní nádraží, označované podle svého původu dle trati jako rosické nádraží, je v provozu od 2. ledna 1856 jako druhé nádraží v Brně. Šlo o koncovou stanici Brněnsko-rosické dráhy, která dopravovala do Brna uhlí z nedalekých dolů. Nádraží původně sloužilo i pro osobní dopravu.

  • Vrátnice do depa v Brně-Maloměřicích

    Pamětní deska na seřaďovacím nádraží v Brně-Maloměřicích byla původně umístěna na starém nádraží v Brně-Židenicích. Staré židenické nádraží vzniklo v první polovině 19. století v souvislosti s budováním tratě z Brna směrem na Vyškov a dále na Přerov. Židenice byly v té době ještě samostatnou obcí (k Brnu byly připojeny až v roce 1919).

    23. 4. 2026 | 0 comments on Brno-Maloměřice | 361 |
  • Nádraží Týniště nad Orlicí

    Nádraží v Týništi nad Orlicí patří mezi zajímavé železniční stanice v Česku, protože vzniklo jako tzv. „dvounádraží“ – tedy dvě samostatné stanice dvou konkurenčních železničních společností. První vlak přijel do Týniště 14. ledna 1874 na trati z Hradce Králové do Lichkova, budované Rakouskou severozápadní dráhou (ÖNWB). Už následující rok, 1875, však dorazila druhá trať (Choceň – Broumov) od konkurenční společnosti StEG.

  • Historická budova smiřického nádraží z r. 1863 vděčí za svůj vzhled libereckému průmyslníku a podnikateli Johannu Liebiegovi (1802–70), který se stal r. 1863 majitelem smiřického panství. Tuto originální stavbu nechal postavit ve stylu loveckého zámečku, díky čemuž se stala naprostým unikátem mezi nádražními budovami.

    16. 5. 2026 | 0 comments on Smiřice | 314 |
  • Nádraží Valašské Klobouky

    Nádraží Valašské Klobouky leží na železniční trati 283 Horní Lideč – Bylnice, což je jednokolejná neelektrizovaná trať o délce 19,1 km ve Zlínském kraji. Trať propojuje hlavní trať Hranice na Moravě – Púchov s Vlárskou dráhou. Vede hornatou krajinou Bílých Karpat na rozhraní povodí Bečvy a Vláry. Na trati se nacházejí dva tunely. Provoz na trati byl zahájen až v roce 1928.

  • Hala bratislavského hlavního nádraží.

    Bratislava hlavná stanica patří mezi významné železniční uzly ve střední Evropě. Její historie sahá do roku 1848, kdy byla otevřena jako koncová stanice první železniční tratě spojující Bratislavu (tehdejší Prešpurk) s Vídní přes Gänserndorf. O několik let později byla napojena na trať do Břeclavi a následně i na budapešťský směr. Díky své poloze se stala uzlem na ose Vídeň – Bratislava – Budapešť.

  • Nádraží Bylnice a pamětní deska na Josefa Sourala

    Nádraží Bylnice se stala výměnnou stanicí mezi železnicemi Protektorátu a Slovenského státu. Slovenské lokomotivy zajížděly až do Bylnice. To je důvod, proč se stanice ocitla v poměrně specifickém postavení: byla na české straně, ale současně byla bezprostředně spojena se slovenským železničním provozem.

    12. 8. 2026 | 0 comments on Bylnice | 275 |
  • Staniční budova v Napajedlech

    Nádraží v Napajedlech patří k historickým stanicím Severní dráhy císaře Ferdinanda. Železniční provoz zde byl zahájen již 1. září 1841. Stanice se tehdy označovala německým názvem Napagedl. Významnou změnou bylo rozšíření železniční tratě na dvoukolejnou v roce 1872. Tato změna však měla také svou stinnou stránku. V okolí Napajedel se nacházely známé sirné lázně, které byly vyhledávané pro své léčivé prameny. Rozšiřování železnice narušilo podzemní prameny, jejich vydatnost se snížila a lázeňský provoz postupně zanikl. Roku 1872 tak skončila jedna z významných kapitol lázeňské historie Napajedel.

    17. 11. 2026 | 0 comments on Napajedla | 113 |