Nádraží Čáslav
Stanice byla vybudována jakožto součást Rakouské severozápadní dráhy (ÖNWB) spojující Vídeň a Berlín, autorem univerzalizované podoby stanic pro celou dráhu byl architekt Carl Schlimp. 1. prosince 1869 byl s čáslavským nádražím uveden do provozu celý nový úsek trasy z Golčova Jeníkova do stanice Kolín. Roku 1881 naproti výpravní budově vystavěla Rakouská společnost místních drah (ÖLEG) budovu stanice Čáslav místní nádraží sloužící k pravidelnému provozu do Žleb, v následujících letech prodloužené až do Třemošnice. Dnes tedy má nádraží Čáslav dvě části. Přechod mezi nástupišti hlavního a místního nádraží je umožněn pomocí lávky nad kolejemi.
Kde je pamětní deska
Pamětní deska připomínající padlé železničáře se nachází pod střechou verandy u prvního nástupiště.
- Čáslav – pohled na nádraží z kolejiště
- Čáslav – umístění pamětní desky
Tratě ve stanici
- 230 (Praha -) Kolín – Havlíčkův Brod
- 236 Čáslav – Třemošnice
Jména železničářů
Za osvobození vlasti položili život za okupace železniční zaměstnanci
- Karel Beneda
- Josef Bouška
- Josef Černý
- František Dřevínek
- Rudolf Dvořáček
- Josef Hofrichter
- Josef Holík
- Josef Knespl
- Josef Kovanda
- Rudolf Řepa
- Václav Spěvák
- Jaroslav Sychrovský
- František Zpěvák
Čest jejich památce.








