Plzeňské nádraží bylo zprovozněno roku 1862 jako součást České západní dráhy spojující Prahu s Plzní. Současná výpravní budova byla postavena v letech 1906–1907 podle návrhu architekta Rudolfa Štecha. Budova je postavena v novorenesančním a secesním slohu, přičemž secesní prvky jsou patrné zejména na štukové výzdobě a kovových detailech.
Kunovické nádraží je obklopeno průmyslovými areály. Nevím, jak je to ve všední dny, ale o víkendech, kdy jsem tu dvakrát vystoupil a několikrát projížděl vlakem dál do kopců Bílých Karpat, tu bylo pramálo cestujících. Stav nádraží bohužel odpovídá malému počtu cestujících – je zanedbané a ušmudlané. Ačkoliv se okolní stanice proměňují, tady jako by se zastavil čas.
První železniční trať vedoucí přes Žďár nad Sázavou byla vybudována jako součást tzv. Rakouské severozápadní dráhy (ÖNWB). Jednalo se o trať spojující Havlíčkův Brod (tehdejší Německý Brod), která byla uvedena do provozu 3. června 1871. Spojení do Brna se Žďár nad Sázavou dočkal až roku 1905. Tehdy však nádraží stávalo jinde než dnes.
Rohatec je malá obec v Jihomoravském kraji, ale má hned tři železniční stanice. Ta první, jak už to často bývá, je nádraží „za městem“ – s více kolejemi a vlečkou pro zásobování okolních průmyslových podniků. Zde se nachází i níže popsaná pamětní deska. Blíže k obci leží zastávka „Rohatec zastávka“. A protože se v Rohatci na nádraží z hlavní trati odpojuje vedlejší trať do Sudoměřic, vznikla tu ještě třetí zastávka – „Rohatec kolonie“.
Masarykovo nádraží v Praze patří mezi nejstarší nádraží u nás. Slavnostně bylo otevřeno 20. srpna 1845 jako první železniční stanice v Praze. Bylo původně postaveno jako koncová stanice Severní státní dráhy, která spojovala Vídeň, Olomouc, a Prahu. Kvůli zaústění železnice do Prahy, musely být ještě proraženy městské hradby.
Praha-Smíchov je jedna z významných železničních stanic v Praze. Nachází se v pražské čtvrti Smíchov, je napojena na stanici pražského metra Smíchovské nádraží, před nádražní budovou se nacházejí tramvajové zastávky a autobusové terminály pražské integrované dopravy s dopravním spojením do blízkých městských čtvrtí a mimo Prahu.
Nádraží v Moravských Bránicích leží na jednokolejné železniční trati z Brna na jih Moravy do Hrušovan nad Jevišovkou. Ačkoliv je dnes provoz na trati čistě regionální, při svém dokončení zde jezdily rychlíky z Vídně do Prahy, Děčína a dále na sever do německých měst. Jednalo se totiž o konkurenční spojení vůči tomu, které vedlo přes Břeclav.
Nádraží ve Slavkově u Brna leží na Vlárské dráze. Ta byla součástí velkého plánu Českomoravské transverzální dráhy (BMTB), která měla propojit již existující železnice v ose od západu na východ, od západních Čech až po Trenčianskou Teplou. Celý projekt byl završen roku 1888 prodloužením Vlárské dráhy na Slovensko.
Zajímavostí, které si jistě všimne každý, kdo tu vystupuje či čeká na vlak, a také mnozí z těch, kteří přes brněnské Chrlice projíždějí, je „perníková chaloupka“ s postavami, která se nachází za plotem v parku vedle výpravní budovy. Tato „chaloupka“ vznikla u příležitosti desátého všesokolského sletu v roce 1938.
Staré Město u Uherského Hradiště je železniční stanice ve Starém Městě ve Zlínském kraji. Leží na hlavní trati Přerov–Břeclav, tzv. Ferdinandce, ze které ve stanici odbočuje regionální jednokolejná neelektrifikovaná trať do Vlárského Průsmyku, respektive Luhačovic. Zastavují zde kromě osobních vlaků i rychlíky a dálkové vlaky.
Trať přes Nymburk byla součástí spojení Vídně se Saskem a Pruskem, a původně nevedla ani přes Prahu. Vlaky z Nymburka pokračovaly do Německa přes Mladou Boleslav, od roku 1873 také přes Lysou nad Labem. Zajímavostí je, že součástí stanice je i Nymburk seřaďovací nádraží. Nachází se severně od osobní části stanice a po Ostravě je druhým nejvytíženějším seřaďovacím nádražím v Česku.
Prostějovské místní nádraží bývalo centrálním bodem tzv. Moravské západní dráhy, která vedla z Prostějova přes Chornici do České Třebové. Ačkoli je dnes provoz na tomto nádraží poměrně malý, původní rozsáhlá nádražní budova zůstává zachovalá. V současnosti je však z velké části nevyužívaná a probíhají diskuse o jejím dalším využití.
Je uplakaný červencový den. Chvíli prší, pak se mraky trochu roztrhají, ale sluníčko pořádně nezasvítí. Nádraží je ušmudlané a nástupiště už pamatují řádku let. Aby té nostalgie nebylo málo, dnes tu jezdí parní vlaky se starými vozy. Pamětní deska se jmény dvaceti dvou železničářů z Valašského Meziříčí, kteří padli v letech 1939 - 1945, je vlevo od hlavního vchodu nádraží.
Nádraží v Mělníku bylo vybudováno jako součást Rakouské severozápadní dráhy spojující Vídeň a Berlín. Autorem standardizované podoby stanic pro celou dráhu byl architekt Carl Schlimp. 1. ledna 1874 byl s mělnickým nádražím uveden do provozu celý nový úsek trasy z Lysé do stanice Ústí nad Labem-Střekov.
Železniční stanice Holubice se nachází v Jihomoravském kraji na trati Brno–Přerov, poblíž Vyškova. Stanice byla otevřena v roce 1888. V roce 2011 byla stanice Holubice spolu s dalšími stanicemi vyřazena z jízdních řádů a osobní vlaky zde přestaly zastavovat. Od roku 2025 zde opět zastavují osobní vlaky.
Pamětní deska na jihlavském nádraží byla jednou z těch, které jsem nemohl najít. Na nádraží v Jihlavě jsem byl už několikrát, věděl jsem, jak pamětní deska vypadá, ale přesto jsem nádraží prošel dvakrát a nic. Nakonec jsem požádal o pomoc paní pokladní. Pamětní deska je umístěna u východu na nástupiště, ale na boční stěně a nahoře u stropu.























































