Stanice byla vybudována v rámci rozvoje železniční sítě v 19. století. Postupem času došlo k rozšíření stanice, včetně přidání kolejišť. Po 2. světové válce a během 20. století stanice hrála významnou roli při obsluze průmyslových podniků a skladů v okolí. Dnes plní funkci stanice u depa osobních vozů.
Železniční stanice Holubice se nachází v Jihomoravském kraji na trati Brno–Přerov, poblíž Vyškova. Stanice byla otevřena v roce 1888. V roce 2011 byla stanice Holubice spolu s dalšími stanicemi vyřazena z jízdních řádů a osobní vlaky zde přestaly zastavovat. Od roku 2025 zde opět zastavují osobní vlaky.
Nádraží v Mělníku bylo vybudováno jako součást Rakouské severozápadní dráhy spojující Vídeň a Berlín. Autorem standardizované podoby stanic pro celou dráhu byl architekt Carl Schlimp. 1. ledna 1874 byl s mělnickým nádražím uveden do provozu celý nový úsek trasy z Lysé do stanice Ústí nad Labem-Střekov.
Pamětní deska na jihlavském nádraží byla jednou z těch, které jsem nemohl najít. Na nádraží v Jihlavě jsem byl už několikrát, věděl jsem, jak pamětní deska vypadá, ale přesto jsem nádraží prošel dvakrát a nic. Nakonec jsem požádal o pomoc paní pokladní. Pamětní deska je umístěna u východu na nástupiště, ale na boční stěně a nahoře u stropu.
Nádraží ve Vsetíně mělo nejen dopravní, ale i strategický význam. Za 1.republiky byla stávající trať prodloužena do Horní Lidče. Odtud pak vedlo další prodloužení do slovenského Púchova, které bylo slavnostně otevřeno 2. května 1937. Tím vzniklo významné železniční spojení Moravy a Slovenska, které je využíváno dodnes.
Pamětní deska na 23 padlých železničářů z Tábora se nachází pod střechou na verandě nádraží. Hned vedle je i pamětní deska na T.G.Masaryka s jeho citátem "Tábor je náš program". Vlakové nádraží v Táboře bylo zprovozněno roku 1871. Poměrně luxusní záležitostí byla i nádražní restaurace, která v této době ještě nebyla běžnou součástí stanic. Známá 24km železniční trať do Bechyně je v provozu od 20. června 1903.
Nádraží v Bzenci bylo vybudováno v roce 1884 jako lokální trať z Kyjova do Moravského Písku Zde se napojovala na hlavní železniční trať. Zajímavostí je tehdejší pojmenování stanic. Název „Bzenec“ původně neslo nádraží na hlavní trati, které dnes známe jako Moravský Písek. Pro odlišení tak zdejší nádraží dostalo název Bzenec město.
Železniční stanice Šatov se nachází v jihovýchodní části městyse Šatov v okrese Znojmo. 8. listopadu 1871 byla stanice otevřena pro pravidelnou přepravu. Původně malé nádraží, které spojovalo Moravu s Rakouskem, se postupem času zvětšovalo. V roce 1909 projíždělo denně stanicí již více než 40 pravidelných vlaků.
Chrudim je lokální železniční křižovatkou. Od roku 1871 tudy vede trať z Pardubic na jih do Havlíčkova Brodu. Druhá trať, která je zaústěna do chrudimského nádraží, spojuje od roku 1899 Heřmanův Městec na západě s Borohrádkem na severovýchodě. Původní budova hlavního nádraží byla postavena v duchu klasického průmyslového stylu 19. století, typického pro rakousko-uherskou železniční architekturu.
Nádražím Železný Brod prochází železniční trať Pardubice–Liberec, která se vine podél řeky Jizery, a současně zde začíná trať Železný Brod–Tanvald, vedoucí údolím řeky Kamenice. Zajímavostí je zhruba tříkilometrový souběh obou tratí od soutoku obou řek. Nádraží bylo otevřeno 1. prosince 1858. Rozšíření se stanice dočkala v roce 1875, kdy odtud začaly vyjíždět vlaky po nově dokončené trati do Tanvaldu.
Na tomto malém nádraží jsou dvě pamětní desky připomínající hrdiny z druhé světové války. Železničáře a účastníka domácího odboje a letce RAF, který padl nad mořem. Cesta do Náměště vede po jednokolejné trati bez trolejového vedení. Nádraží se nachází na kopci nad městem; v údolí pod ním protéká řeka Oslava a na protějším svahu je vidět zámek.
Újezdec u Luhačovic je železniční stanice nacházející se v Uherském Brodě-Újezdci. Původní název je odvozen z doby, kdy byl Újezdec samostatnou obcí (do roku 1976); nyní je Újezdec částí města Uherský Brod. Stanice leží na Vlárské dráze, v jízdním řádu je uvedena na trati 341 Staré Město u Uh. Hradiště – Vlárský průsmyk a je přestupní stanicí na trať do Luhačovic.
Původní nádraží Bakov nad Jizerou se nacházelo severněji. Když však byla roku 1867 do stávající tratě zaústěna také Česká severní dráha (BNB), bylo nutné v místě styku obou tratí vybudovat nové, větší nádraží, včetně zázemí pro zbrojení lokomotiv. Dvoupodlažní výpravní budova měla prvky romantické architektury podle plánů inženýra Josefa Pavlovského. V 50. letech minulého století byla postavena boční přístavba (zřejmě již zrušená hospoda) a později byla budova zvýšena o podkrovní byty. Zajímavostí nádraží je na protější straně kolejiště odkryté geologické vrstvy, které ukazují krásné vrstvení sedimentů nad sebou.
