Pamětní deska na jihlavském nádraží byla jednou z těch, které jsem nemohl najít. Na nádraží v Jihlavě jsem byl už několikrát, věděl jsem, jak pamětní deska vypadá, ale přesto jsem nádraží prošel dvakrát a nic. Nakonec jsem požádal o pomoc paní pokladní. Pamětní deska je umístěna u východu na nástupiště, ale na boční stěně a nahoře u stropu.
Nádraží ve Vsetíně mělo nejen dopravní, ale i strategický význam. Za 1.republiky byla stávající trať prodloužena do Horní Lidče. Odtud pak vedlo další prodloužení do slovenského Púchova, které bylo slavnostně otevřeno 2. května 1937. Tím vzniklo významné železniční spojení Moravy a Slovenska, které je využíváno dodnes.
Dramatické okamžiky pro nádraží ve Velkém Oseku začaly už 15. března 1939, kdy byla stanice obsazena vojenskou stráží Wehrmachtu. Už za půl roku, po okupaci zbytku republiky, tuto úlohu převzali protektorátní četníci. Kanínská spojka, umožňující bezúvraťovou jízdu ve směru Praha – Hradec Králové přes jižní zhlaví stanice, byla dokončena v roce 1940. V letech 1944 a 1945 došlo k několika spojeneckým náletům, které přerušily železniční provoz.
Chrudim je lokální železniční křižovatkou. Od roku 1871 tudy vede trať z Pardubic na jih do Havlíčkova Brodu. Druhá trať, která je zaústěna do chrudimského nádraží, spojuje od roku 1899 Heřmanův Městec na západě s Borohrádkem na severovýchodě. Původní budova hlavního nádraží byla postavena v duchu klasického průmyslového stylu 19. století, typického pro rakousko-uherskou železniční architekturu.
Do Veselí nad Lužnicí se vracím po pěti letech a nová trať z Prahy je rychlá a pohodlná. V roce 2020–2021 se opravila historická nádražní budova a uvnitř je vše nové pro cestující. Stanice vznikla už v roce 1871 a postupně se rozrostla v důležitý železniční uzel. Dnes tu díky modernizaci projíždějí vlaky rychlostí až 160 km/h.
Je uplakaný červencový den. Chvíli prší, pak se mraky trochu roztrhají, ale sluníčko pořádně nezasvítí. Nádraží je ušmudlané a nástupiště už pamatují řádku let. Aby té nostalgie nebylo málo, dnes tu jezdí parní vlaky se starými vozy. Pamětní deska se jmény dvaceti dvou železničářů z Valašského Meziříčí, kteří padli v letech 1939 - 1945, je vlevo od hlavního vchodu nádraží.
Pamětní deska na 23 padlých železničářů z Tábora se nachází pod střechou na verandě nádraží. Hned vedle je i pamětní deska na T.G.Masaryka s jeho citátem "Tábor je náš program". Vlakové nádraží v Táboře bylo zprovozněno roku 1871. Poměrně luxusní záležitostí byla i nádražní restaurace, která v této době ještě nebyla běžnou součástí stanic. Známá 24km železniční trať do Bechyně je v provozu od 20. června 1903.