Nejčtenější články

Železniční stanice Ostrožská Nová Ves se nachází ve Zlínském kraji na trati č. 340 (Brno – Uherské Hradiště – Veselí nad Moravou). Stanice je obsluhována jihomoravskou linkou S6, která zajišťuje spojení mezi Brnem, Uherským Hradištěm a Veselím nad Moravou.

Do Veselí nad Lužnicí se vracím po pěti letech a nová trať z Prahy je rychlá a pohodlná. V roce 2020–2021 se opravila historická nádražní budova a uvnitř je vše nové pro cestující. Stanice vznikla už v roce 1871 a postupně se rozrostla v důležitý železniční uzel. Dnes tu díky modernizaci projíždějí vlaky rychlostí až 160 km/h.

Stanice byla vybudována v rámci rozvoje železniční sítě v 19. století. Postupem času došlo k rozšíření stanice, včetně přidání kolejišť. Po 2. světové válce a během 20. století stanice hrála významnou roli při obsluze průmyslových podniků a skladů v okolí. Dnes plní funkci stanice u depa osobních vozů.

Moravský Písek v Jihomoravském kraji má menší nádraží. Nádraží bylo otevřeno v roce 1884 jako součást trati Rakouské společnosti státní dráhy (StEG), na trati z Břeclavi do Přerova. Pamětní deska je pod střechou nádražní verandy, směrem ke kolejišti.

Dramatické okamžiky pro nádraží ve Velkém Oseku začaly už 15. března 1939, kdy byla stanice obsazena vojenskou stráží Wehrmachtu. Už za půl roku, po okupaci zbytku republiky, tuto úlohu převzali protektorátní četníci. Kanínská spojka, umožňující bezúvraťovou jízdu ve směru Praha – Hradec Králové přes jižní zhlaví stanice, byla dokončena v roce 1940. V letech 1944 a 1945 došlo k několika spojeneckým náletům, které přerušily železniční provoz.

Nádraží ve Vsetíně mělo nejen dopravní, ale i strategický význam. Za 1.republiky byla stávající trať prodloužena do Horní Lidče. Odtud pak vedlo další prodloužení do slovenského Púchova, které bylo slavnostně otevřeno 2. května 1937. Tím vzniklo významné železniční spojení Moravy a Slovenska, které je využíváno dodnes.

Současná nádražní budova v Kralupech nad Vltavou je výsledkem přestavby celého zdejšího železničního uzlu a pochází z roku 1986. Pamětní deska na padlé železničáře je venku z boku u východu z nádraží.

Nádraží v Bzenci bylo vybudováno v roce 1884 jako lokální trať z Kyjova do Moravského Písku Zde se napojovala na hlavní železniční trať. Zajímavostí je tehdejší pojmenování stanic. Název „Bzenec“ původně neslo nádraží na hlavní trati, které dnes známe jako Moravský Písek. Pro odlišení tak zdejší nádraží dostalo název Bzenec město.

Železniční stanice Grešlové Mýto byla otevřena v roce 1871 jako součást Rakouské severozápadní dráhy. Postavena byla již v roce 1870 jako křižovací a vodárenská stanice. Nachází se na trati, která je jednokolejná a neelektrifikovaná.

Pamětní deska na 23 padlých železničářů z Tábora se nachází pod střechou na verandě nádraží. Hned vedle je i pamětní deska na T.G.Masaryka s jeho citátem "Tábor je náš program". Vlakové nádraží v Táboře bylo zprovozněno roku 1871. Poměrně luxusní záležitostí byla i nádražní restaurace, která v této době ještě nebyla běžnou součástí stanic. Známá 24km železniční trať do Bechyně je v provozu od 20. června 1903.

Železniční stanice Šatov se nachází v jihovýchodní části městyse Šatov v okrese Znojmo. 8. listopadu 1871 byla stanice otevřena pro pravidelnou přepravu. Původně malé nádraží, které spojovalo Moravu s Rakouskem, se postupem času zvětšovalo. V roce 1909 projíždělo denně stanicí již více než 40 pravidelných vlaků.

Pamětní deska na počest padlých železničářů je na nádraží v Poděbradech umístěna na boční stěně hlavního vsupu. Symbolicky naproti ní, u vstupu do budovy, se nachází žulový reliéf státního znaku ČSR od profesora Karla Štipla.

Chrudim je lokální železniční křižovatkou. Od roku 1871 tudy vede trať z Pardubic na jih do Havlíčkova Brodu. Druhá trať, která je zaústěna do chrudimského nádraží, spojuje od roku 1899 Heřmanův Městec na západě s Borohrádkem na severovýchodě. Původní budova hlavního nádraží byla postavena v duchu klasického průmyslového stylu 19. století, typického pro rakousko-uherskou železniční architekturu.

Významný impuls pro rozvoj města znamenala roku 1885 zavedená železnice, která Tišnov spojila s Brnem. O dvacet let později byla postavena navazující lokální trať přes Nedvědice do Žďáru nad Sázavou a v roce 1953 byla dokončena přes Tišnov nová dvojkolejná trať Brno – Havlíčkův Brod.

Nádražím Železný Brod prochází železniční trať Pardubice–Liberec, která se vine podél řeky Jizery, a současně zde začíná trať Železný Brod–Tanvald, vedoucí údolím řeky Kamenice. Zajímavostí je zhruba tříkilometrový souběh obou tratí od soutoku obou řek. Nádraží bylo otevřeno 1. prosince 1858. Rozšíření se stanice dočkala v roce 1875, kdy odtud začaly vyjíždět vlaky po nově dokončené trati do Tanvaldu.

Na tomto malém nádraží jsou dvě pamětní desky připomínající hrdiny z druhé světové války. Železničáře a účastníka domácího odboje a letce RAF, který padl nad mořem. Cesta do Náměště vede po jednokolejné trati bez trolejového vedení. Nádraží se nachází na kopci nad městem; v údolí pod ním protéká řeka Oslava a na protějším svahu je vidět zámek.