Paměť nádraží

První vlak přijel do tehdejšího Německého Brodu (dnešní Havlíčkův Brod) 22. prosince 1870, a to z Kolína. Od té doby vede přes Brod významná železniční spojnice, která propojila Čechy s Moravou, a současně tento okamžik znamenal zásadní rozvoj města. Tehdy se město jmenovalo Německý Brod (název se změnil až po roce 1945). Postupně se napojily další tratě, např. směrem na Hlinsko a dál na Pardubice, či na Humpolec.

Nádraží v Bělé pod Bezdězem leží na trati z Kolína do Rumburku a propojuje střední Čechy se severem republiky. Podobně jako na jiných místech i zdejší nádraží leží na okraji města, kde rozvětvené kolejiště a navazující železniční vlečky kdysi sloužily okolním továrnám a průmyslu. Dnes je nádraží v Bělé pod Bezdězem ve velmi špatném stavu.

Nádraží v České Skalici se stalo součástí jedné z největších bitev na českém území. Bitva u České Skalice (28. června 1866) patří k nejdramatičtějším střetům prusko-rakouské války roku 1866. Odehrála se 28. června, tedy den po bitvě u Náchoda. Pruské jednotky pokračovaly ve svém postupu směrem k České Skalici, zatímco rakouské jednotky císařské armády zaujaly nevýhodné postavení s rozvodněnou řekou Úpou v zádech (!). My jsme ale na nádraží v České skalici zavítali kvůli pamětní desce na oběť 2. světové války.

Když roku 1899 byla do Moravan dovedena trať Místní dráhy Chrudimsko-holické, spojující Chrudim přes Moravany s Holicemi a Borohrádkem, vznikl z Moravan železniční uzel. Zřejmě někdy v této době zde vznikla i železniční lávka nad kolejištěm, která sehrála tragickou úlohu v závěru druhé světové války. Lávka dlouhá léta sloužila k tomu, aby se cestující mohli bezpečně dostávat z jedné strany nádraží, kde stojí vlaky na Chrudim, přes koleje hlavní tratě z Olomouce do Prahy na druhou stranu, odkud jezdí vlaky do Holic a Borohrádku.

Velké Meziříčí je železniční stanice ve jihozápadní části města Velké Meziříčí v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina nedaleko říčky Balinky. Leží na jednokolejné neelektrizované trati Křižanov–Studenec.

Studenec je železniční stanice v okrese Třebíč, vzdálené přibližně dva kilometry severně od obce Studenec v Kraji Vysočina nedaleko Okareckého potoka. Leží na jednokolejných neelektrifikovaných tratích Brno–Jihlava a Křižanov–Studenec.

Oblast dnešního autobusového nádraží a jeho okolí byla před válkou průmyslovou zónou s hustou sítí železničních tratí, vleček a spojek, a jako taková představovala důležitý železniční dopravní uzel. Právě proto se v květnu 1945 oblast Florence a Karlína stala jedním z dějišť bojů Pražského povstání. Železniční zařízení i přilehlé komunikace měly strategický význam pro obě strany konfliktu, což vedlo k přestřelkám i ke stavbě barikád.

Staniční budova nádraží Veřovice je typická režným červeným cihlovým zdivem, které bylo oblíbené u železničních staveb v období konce 19. a počátku 20. století. Pamětní deska na umučeného železničáře Františka Kubečku je umístěna na verandě pod střechou.

Na nádražní budově v Kroměříži je umístěna pamětní deska obětem nacistické okupace z řad železničních zaměstnanců. Tato deska připomíná tři zaměstnance dráhy, kteří padli či byli zavražděni během války (popraven či vězněním), a čtvrtého, který padl během osvobozovacích bojů.