Nádražím Železný Brod prochází železniční trať Pardubice–Liberec, která se vine podél řeky Jizery, a současně zde začíná trať Železný Brod–Tanvald, vedoucí údolím řeky Kamenice. Zajímavostí je zhruba tříkilometrový souběh obou tratí od soutoku obou řek. Nádraží bylo otevřeno 1. prosince 1858. Rozšíření se stanice dočkala v roce 1875, kdy odtud začaly vyjíždět vlaky po nově dokončené trati do Tanvaldu.
Na tomto malém nádraží jsou dvě pamětní desky připomínající hrdiny z druhé světové války. Železničáře a účastníka domácího odboje a letce RAF, který padl nad mořem. Cesta do Náměště vede po jednokolejné trati bez trolejového vedení. Nádraží se nachází na kopci nad městem; v údolí pod ním protéká řeka Oslava a na protějším svahu je vidět zámek.
Je uplakaný červencový den. Chvíli prší, pak se mraky trochu roztrhají, ale sluníčko pořádně nezasvítí. Nádraží je ušmudlané a nástupiště už pamatují řádku let. Aby té nostalgie nebylo málo, dnes tu jezdí parní vlaky se starými vozy. Pamětní deska se jmény dvaceti dvou železničářů z Valašského Meziříčí, kteří padli v letech 1939 - 1945, je vlevo od hlavního vchodu nádraží.
Pamětní deska na 23 padlých železničářů z Tábora se nachází pod střechou na verandě nádraží. Hned vedle je i pamětní deska na T.G.Masaryka s jeho citátem "Tábor je náš program". Vlakové nádraží v Táboře bylo zprovozněno roku 1871. Poměrně luxusní záležitostí byla i nádražní restaurace, která v této době ještě nebyla běžnou součástí stanic. Známá 24km železniční trať do Bechyně je v provozu od 20. června 1903.
Do Veselí nad Lužnicí se vracím po pěti letech a nová trať z Prahy je rychlá a pohodlná. V roce 2020–2021 se opravila historická nádražní budova a uvnitř je vše nové pro cestující. Stanice vznikla už v roce 1871 a postupně se rozrostla v důležitý železniční uzel. Dnes tu díky modernizaci projíždějí vlaky rychlostí až 160 km/h.

Paměť nádraží
Na českých nádražích, v depech i na úřadech se nacházejí pamětní desky připomínající padlé železničáře. Naším cílem je sestavit seznam všech míst, kde se tyto památky nacházejí, a zaznamenat jejich umístění do mapy. Fotografujeme nejen samotné pamětní desky, ale i širší okolí, aby bylo zřejmé, kde se nacházejí. Tvoříme kompletní seznam všech padlých železničářů.
Plzeňské nádraží bylo zprovozněno roku 1862 jako součást České západní dráhy spojující Prahu s Plzní. Současná výpravní budova byla postavena v letech 1906–1907 podle návrhu architekta Rudolfa Štecha. Budova je postavena v novorenesančním a secesním slohu, přičemž secesní prvky jsou patrné zejména na štukové výzdobě a kovových detailech.
Kunovické nádraží je obklopeno průmyslovými areály. Nevím, jak je to ve všední dny, ale o víkendech, kdy jsem tu dvakrát vystoupil a několikrát projížděl vlakem dál do kopců Bílých Karpat, tu bylo pramálo cestujících. Stav nádraží bohužel odpovídá malému počtu cestujících – je zanedbané a ušmudlané. Ačkoliv se okolní stanice proměňují, tady jako by se zastavil čas.
Podpořte nás
Za projektem Paměť nádraží stojí skupina fanoušků české železnice ze spolku Česko vlakem. Uvítáme i vaši podporu. Můžete se chcete stát partnery našeho projektu nebo nám přispět na transparentním účtu.
Mapa umístění pamětních desek
Velká klikací mapa nádraží, vlakových a lokomotivních dep a úřadů, kde jsou umístěny pamětní desky železničářů.
Rubriky


















