Paměť nádraží

Čáslav je železniční stanice ve východní části stejnojmenného města v okrese Kutná Hora ve Středočeském kraji.

Jaroměř je železniční stanice v Jaroměři, městě s přibližně 12 tisíci obyvateli v okrese Náchod v Královéhradeckém kraji. V roce 2025 byla dokončena celková rekonstrukce stanice.

Pitín zastávka je železniční zastávka v západní části obce Pitín v okrese Uherské Hradiště v rámci Vlárské dráhy. Tato stanice byla uvedena do provozu v roce 1912.

Šumperk je železniční stanice v jižní části stejnojmenného okresního města v Olomouckém kraji v ulici Jesenická nedaleko řeky Desná. Leží na třech železničních tratích. Z Šumperku lze cestovat vlakem například přímo do Brna či do Jeseníku. Stanice je elektrizovaná.

Bratislava hlavná stanica patří mezi významné železniční uzly ve střední Evropě. Její historie sahá do roku 1848, kdy byla otevřena jako koncová stanice první železniční tratě spojující Bratislavu (tehdejší Prešpurk) s Vídní přes Gänserndorf. O několik let později byla napojena na trať do Břeclavi a následně i na budapešťský směr. Díky své poloze se stala uzlem na ose Vídeň – Bratislava – Budapešť.

Historická budova smiřického nádraží z r. 1863 vděčí za svůj vzhled libereckému průmyslníku a podnikateli Johannu Liebiegovi (1802–70), který se stal r. 1863 majitelem smiřického panství. Tuto originální stavbu nechal postavit ve stylu loveckého zámečku, díky čemuž se stala naprostým unikátem mezi nádražními budovami.

Železniční stanice ve Veselí nad Moravou leží na trati spojující Brno, Uherské Hradiště a Slovensko - odbočuje zde trať na Nové Mesto nad Váhom. Stanice sloužila zemědělské i průmyslové dopravě a význam měla také pro přepravu lignitu, který se v regionu dříve těžil. Díky poloze blízko hranic získalo nádraží strategický význam během druhé světové války a kvůli svému významu se stala cílem odboje i spojeneckých náletů na konci války. V regionu rovněž působily odbojové skupiny napojené na železničáře, kteří se podíleli na sabotážích a předávání informací.

Nádraží v Týništi nad Orlicí patří mezi zajímavé železniční stanice v Česku, protože vzniklo jako tzv. „dvounádraží“ – tedy dvě samostatné stanice dvou konkurenčních železničních společností. První vlak přijel do Týniště 14. ledna 1874 na trati z Hradce Králové do Lichkova, budované Rakouskou severozápadní dráhou (ÖNWB). Už následující rok, 1875, však dorazila druhá trať (Choceň – Broumov) od konkurenční společnosti StEG.

Pamětní deska na seřaďovacím nádraží v Brně-Maloměřicích byla původně umístěna na starém nádraží v Brně-Židenicích. Staré židenické nádraží vzniklo v první polovině 19. století v souvislosti s budováním tratě z Brna směrem na Vyškov a dále na Přerov. Židenice byly v té době ještě samostatnou obcí (k Brnu byly připojeny až v roce 1919).