• Chotětov je železniční stanice ve východní části stejnojmenného městyse v okrese Mladá Boleslav ve Středočeském kraji poblíž řeky Jizery. Leží na neelektrizované trati Praha–Turnov.

    14. 7. 2026 | 0 comments on Chotětov | 354 |
  • Chotěboř je železniční stanice v jihovýchodní části stejnojmenného města v okrese Havlíčkův Brod v Kraji Vysočina. Leží na jednokolejné neelektrizované trati Pardubice – Havlíčkův Brod.

    14. 7. 2026 | 0 comments on Chotěboř | 354 |
  • Letohrad je železniční stanice ve východní části města Letohrad v okrese Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji nedaleko řeky Tichá Orlice. Leží na jednokolejných tratích Týniště nad Orlicí – Letohrad a Ústí nad Orlicí – Lichkov.

    12. 7. 2026 | 0 comments on Letohrad | 344 |
  • Turnov - pohled na stanici, zdroj Wikimedia Commons

    Nádraží v Turnově je významný železniční uzel Libereckého kraje.

    9. 7. 2026 | 0 comments on Turnov | 331 |
  • Čáslav je železniční stanice ve východní části stejnojmenného města v okrese Kutná Hora ve Středočeském kraji.

    30. 6. 2026 | 0 comments on Čáslav | 322 |
  • Nádraží v Jaroměři po rekonstrukci, zdroj Správa železnic

    Jaroměř je železniční stanice v Jaroměři, městě s přibližně 12 tisíci obyvateli v okrese Náchod v Královéhradeckém kraji. V roce 2025 byla dokončena celková rekonstrukce stanice.

    30. 6. 2026 | 0 comments on Jaroměř | 324 |
  • Pitín - pohled na zastávku

    Pitín zastávka je železniční zastávka v západní části obce Pitín v okrese Uherské Hradiště v rámci Vlárské dráhy. Tato stanice byla uvedena do provozu v roce 1912.

    30. 6. 2026 | 0 comments on Pitín zastávka | 306 |
  • Šumperk je železniční stanice v jižní části stejnojmenného okresního města v Olomouckém kraji v ulici Jesenická nedaleko řeky Desná. Leží na třech železničních tratích. Z Šumperku lze cestovat vlakem například přímo do Brna či do Jeseníku. Stanice je elektrizovaná.

    29. 6. 2026 | 0 comments on Šumperk | 526 |
  • Hala bratislavského hlavního nádraží.

    Bratislava hlavná stanica patří mezi významné železniční uzly ve střední Evropě. Její historie sahá do roku 1848, kdy byla otevřena jako koncová stanice první železniční tratě spojující Bratislavu (tehdejší Prešpurk) s Vídní přes Gänserndorf. O několik let později byla napojena na trať do Břeclavi a následně i na budapešťský směr. Díky své poloze se stala uzlem na ose Vídeň – Bratislava – Budapešť.

Paměť nádraží: připomínáme si padlé české železničáře

Paměť nádraží

  • Olomouc hlavní nádraží > umístění pamětní desky

    Stanice Olomouc hlavní nádraží byla otevřena v roce 1841 jako součást Severní dráhy císaře Ferdinanda, která spojovala Vídeň s Krakowem. Současná nádražní budova v Olomouci byla postavena v letech 1936–1941. Projekt této stavby vytvořil architekt Antonín Parkmann.

  • Plzeň hlavní nádraží

    Plzeňské nádraží bylo zprovozněno roku 1862 jako součást České západní dráhy spojující Prahu s Plzní. Současná výpravní budova byla postavena v letech 1906–1907 podle návrhu architekta Rudolfa Štecha. Budova je postavena v novorenesančním a secesním slohu, přičemž secesní prvky jsou patrné zejména na štukové výzdobě a kovových detailech.

  • Praha hlavní nádraží

    Pražské hlavní nádraží je největší železniční stanice v České republice. Bylo otevřeno roku 1871 pod názvem Nádraží císaře Františka Josefa. Protože spojovalo Vídeň přes Olomouc s Prahou. Později bylo přejmenováno na Wilsonovo nádraží na počest amerického prezidenta Woodrowa Wilsona.

Podpořte nás

Mapa umístění pamětních desek

Velká klikací mapa nádraží, vlakových a lokomotivních dep a úřadů, kde jsou umístěny pamětní desky železničářů.

Rubriky

Děkujeme za podporu