Paměť nádraží

Nádraží v Týništi nad Orlicí patří mezi zajímavé železniční stanice v Česku, protože vzniklo jako tzv. „dvounádraží“ – tedy dvě samostatné stanice dvou konkurenčních železničních společností. První vlak přijel do Týniště 14. ledna 1874 na trati z Hradce Králové do Lichkova, budované Rakouskou severozápadní dráhou (ÖNWB). Už následující rok, 1875, však dorazila druhá trať (Choceň – Broumov) od konkurenční společnosti StEG.

Pamětní deska na seřaďovacím nádraží v Brně-Maloměřicích byla původně umístěna na starém nádraží v Brně-Židenicích. Staré židenické nádraží vzniklo v první polovině 19. století v souvislosti s budováním tratě z Brna směrem na Vyškov a dále na Přerov. Židenice byly v té době ještě samostatnou obcí (k Brnu byly připojeny až v roce 1919).

Brněnské Dolní nádraží, označované podle svého původu dle trati jako rosické nádraží, je v provozu od 2. ledna 1856. Původně šlo o koncovou stanici Brněnsko-rosické dráhy, která dopravovala do Brna uhlí z dolů. V areálu dolního nádraží jsou dvě pamětní desky. Tato druhá připomíná padlé železničáře z dubna 1945.

Brněnské Dolní nádraží, označované podle svého původu dle trati jako rosické nádraží, je v provozu od 2. ledna 1856 jako druhé nádraží v Brně. Šlo o koncovou stanici Brněnsko-rosické dráhy, která dopravovala do Brna uhlí z nedalekých dolů. Nádraží původně sloužilo i pro osobní dopravu.

První vlak přijel do tehdejšího Německého Brodu (dnešní Havlíčkův Brod) 22. prosince 1870, a to z Kolína. Od té doby vede přes Brod významná železniční spojnice, která propojila Čechy s Moravou, a současně tento okamžik znamenal zásadní rozvoj města. Tehdy se město jmenovalo Německý Brod (název se změnil až po roce 1945). Postupně se napojily další tratě, např. směrem na Hlinsko a dál na Pardubice, či na Humpolec.

Nádraží v Bělé pod Bezdězem leží na trati z Kolína do Rumburku a propojuje střední Čechy se severem republiky. Podobně jako na jiných místech i zdejší nádraží leží na okraji města, kde rozvětvené kolejiště a navazující železniční vlečky kdysi sloužily okolním továrnám a průmyslu. Dnes je nádraží v Bělé pod Bezdězem ve velmi špatném stavu.

Nádraží v České Skalici se stalo součástí jedné z největších bitev na českém území. Bitva u České Skalice (28. června 1866) patří k nejdramatičtějším střetům prusko-rakouské války roku 1866. Odehrála se 28. června, tedy den po bitvě u Náchoda. Pruské jednotky pokračovaly ve svém postupu směrem k České Skalici, zatímco rakouské jednotky císařské armády zaujaly nevýhodné postavení s rozvodněnou řekou Úpou v zádech (!). My jsme ale na nádraží v České skalici zavítali kvůli pamětní desce na oběť 2. světové války.

Když roku 1899 byla do Moravan dovedena trať Místní dráhy Chrudimsko-holické, spojující Chrudim přes Moravany s Holicemi a Borohrádkem, vznikl z Moravan železniční uzel. Zřejmě někdy v této době zde vznikla i železniční lávka nad kolejištěm, která sehrála tragickou úlohu v závěru druhé světové války. Lávka dlouhá léta sloužila k tomu, aby se cestující mohli bezpečně dostávat z jedné strany nádraží, kde stojí vlaky na Chrudim, přes koleje hlavní tratě z Olomouce do Prahy na druhou stranu, odkud jezdí vlaky do Holic a Borohrádku.

Velké Meziříčí je železniční stanice ve jihozápadní části města Velké Meziříčí v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina nedaleko říčky Balinky. Leží na jednokolejné neelektrizované trati Křižanov–Studenec.