Paměť nádraží

Velké Meziříčí je železniční stanice ve jihozápadní části města Velké Meziříčí v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina nedaleko říčky Balinky. Leží na jednokolejné neelektrizované trati Křižanov–Studenec.

Studenec je železniční stanice v okrese Třebíč, vzdálené přibližně dva kilometry severně od obce Studenec v Kraji Vysočina nedaleko Okareckého potoka. Leží na jednokolejných neelektrifikovaných tratích Brno–Jihlava a Křižanov–Studenec.

Oblast dnešního autobusového nádraží a jeho okolí byla před válkou průmyslovou zónou s hustou sítí železničních tratí, vleček a spojek, a jako taková představovala důležitý železniční dopravní uzel. Právě proto se v květnu 1945 oblast Florence a Karlína stala jedním z dějišť bojů Pražského povstání. Železniční zařízení i přilehlé komunikace měly strategický význam pro obě strany konfliktu, což vedlo k přestřelkám i ke stavbě barikád.

Staniční budova nádraží Veřovice je typická režným červeným cihlovým zdivem, které bylo oblíbené u železničních staveb v období konce 19. a počátku 20. století. Pamětní deska na umučeného železničáře Františka Kubečku je umístěna na verandě pod střechou.

Na nádražní budově v Kroměříži je umístěna pamětní deska obětem nacistické okupace z řad železničních zaměstnanců. Tato deska připomíná tři zaměstnance dráhy, kteří padli či byli zavražděni během války (popraven či vězněním), a čtvrtého, který padl během osvobozovacích bojů.

Původní nádraží Bakov nad Jizerou se nacházelo severněji. Když však byla roku 1867 do stávající tratě zaústěna také Česká severní dráha (BNB), bylo nutné v místě styku obou tratí vybudovat nové, větší nádraží, včetně zázemí pro zbrojení lokomotiv. Dvoupodlažní výpravní budova měla prvky romantické architektury podle plánů inženýra Josefa Pavlovského. V 50. letech minulého století byla postavena boční přístavba (zřejmě již zrušená hospoda) a později byla budova zvýšena o podkrovní byty. Zajímavostí nádraží je na protější straně kolejiště odkryté geologické vrstvy, které ukazují krásné vrstvení sedimentů nad sebou.

Újezdec u Luhačovic je železniční stanice nacházející se v Uherském Brodě-Újezdci. Původní název je odvozen z doby, kdy byl Újezdec samostatnou obcí (do roku 1976); nyní je Újezdec částí města Uherský Brod. Stanice leží na Vlárské dráze, v jízdním řádu je uvedena na trati 341 Staré Město u Uh. Hradiště – Vlárský průsmyk a je přestupní stanicí na trať do Luhačovic.

Nádražím Železný Brod prochází železniční trať Pardubice–Liberec, která se vine podél řeky Jizery, a současně zde začíná trať Železný Brod–Tanvald, vedoucí údolím řeky Kamenice. Zajímavostí je zhruba tříkilometrový souběh obou tratí od soutoku obou řek. Nádraží bylo otevřeno 1. prosince 1858. Rozšíření se stanice dočkala v roce 1875, kdy odtud začaly vyjíždět vlaky po nově dokončené trati do Tanvaldu.

Na tomto malém nádraží jsou dvě pamětní desky připomínající hrdiny z druhé světové války. Železničáře a účastníka domácího odboje a letce RAF, který padl nad mořem. Cesta do Náměště vede po jednokolejné trati bez trolejového vedení. Nádraží se nachází na kopci nad městem; v údolí pod ním protéká řeka Oslava a na protějším svahu je vidět zámek.